close

Hlavní menu

             

Hannah Grant podporuje

Dnes letím - Chile 1. díl

Jsme dva blázni, které již nebaví stereotyp a rozhodli jsme se zvednout kotvy a zažít něco mimořádného!

Jak to vůbec začalo?

Jmenujeme se Hanka a Patrik a jsme spolu celkem 5 let. Jsme parťáci,co rádi objevují svět. Před 4 lety jsme na naší první dovolené potkali pár, který nám vnukl myšlenku změny. Nad změnou jsme totiž přemýšleli opravdu dlouho. Patrik, co by truhlář, pracoval 8 let v Hornbachu a já studovala a pracovala. Pracovat s lidmi není vždy nejjednodušší a jednou přijde čas, kdy se Vám do té práce nechce a cítíte se zaseklí.

Ten pár, o kterém jsem psala byl pár z Anglie. Češka a Angličan. A ti, když uslyšeli, že chceme změnu, nám nasadili brouka do hlavy. “Pojeďte do Anglie a zkuste své štěstí tam!” Začali jsme přemýšlet... Nejtěžší na tomto rozhodnutí byl fakt, že Patrik neuměl anglicky. Takže i jako šikovný truhlář, který si v UK může vydělat slušné peníze, bez angličtiny si sotva něco kloudného najde. Plus samozřejmě, když se rozhodnete pro odchod na dobu neurčitou, musíte se vzdát prakticky všeho. 

Auto, byt i nábytek výměnou za zkušenosti v Anglii

Páťa tedy prodal své auto, startovací byt jsme museli odevzdat a prodat veškerý nábytek. To nám ale zase trochu pomohlo do začátku, že do Anglie jsme nejeli s prázdnou. Já před bakalářkou zanechala školy, protože jsem nenacházela smysl ve studiu pokračovat. Určité věci mne o tom přesvědčily. Doteď vím, že jsme udělali správnou věc a měli jsme ji udělat již dřív.

Cestování rozšiřuje obzory

V Anglii jsme pobyli celkem 3 roky. Páťa se naučil plynně anglicky a měl hned několik profesí, které nám zajistily dobrý příjem. Já jsem po celou dobu pracovala v restauraci, ve které jsem dosáhla na post manažera. Během těchto let jsme navštívili Thajsko, Bali, Papuu, Sardinii a Rio de Janeiro. Cestování nám otevřelo hodně oči a pomohlo se seznámit se skvělými lidmi. Přišel Brexit a my jsme cítili, že nejsme tolik vítáni a naše cesta v Anglii se pomalu chýlí ke konci. Co teď? Řekli jsme si... chceme pryč, ale rozhodně ne zpět do Česka. Milujeme cestování a poznávání kultur, dobrého jídla a nových přátel. Jenže nechceme být svazováni pouhými pár dny, které jsou dostupné díky dovolené. Chceme být free a nespěchat!

Chce to změnu

Co takhle na Nový Zéland? Vau, to by byla pecka! 7.března, kdy se žádá o WHS víza, jsme tedy nakoupili spoustu pití (pro oslavu) a večer zasedli k počítačům. Naši kamarádi nám byli velkou oporou a pomohli nám. Měli jsme celkem 6 přístrojů, přes které jsme se snažili připojit, k tomu 2 telefony, 2 tablety a 2 počítače. Ovšem po půl hodině neustálého klikání a refreshování stránky nám systém oznámil, že je kvóta plná. Oslava se nekonala a pilo se na žal... Dokonce i naši kamarádi, co byli tou dobou v Guatemale nám ohlásili, že byli přijati! Tak, to nám nevyšlo...

Výpovědi máme podané, ale žádnou vizi. Použili jsme sílu internetu a zjistili si další možnosti. Našli jsme WHS i do jiných zemí. Taiwan, Japonsko anebo Chile. Chile? To zní lákavě! Nikdy jsme neuvažovali o cestě do této země. Chyba! Chile ukrývá neskutečné poklady! Od dlouhých písčitých pláží až po nádherné zasněžené hory! Spoustu dobrého vína a jídla! Flora a fauna tak bohatá, až oči přecházejí!

Být či nebýt delegátem?

Zavolali jsme tedy na ambasádu a zjistili podmínky a cestu, jak víza dostat. Léto a nejlepší podmínky na cestování začínají v prosinci, což od května, kdy byl plánovaný odchod z UK, je docela daleko. Nejdřív byl plán odjet zpět do ČR a hodit si tam nějakou brigádu společně s cestováním po okolí. Tento plán se změnil ve chvíli, co jsme na facebooku viděli nabídku práce jako delegát. V Anglii byla hrozná zima, tak proč se neohřát? Procestovat si zemi, být v teple a u moře a ještě dostat výplatu! Zkusili jsme to. Oslovili jsme několik společností, až se nám ozvala CK Fischer s možností pozice delegáta na Korfu. Vau! No jasně! Bereme! Kdybyste se nás zeptali před pár lety, zda bychom chtěli dělat delegáty, řekli bychom: „Rozhodně ne.“ Je to psychicky náročná práce za ne moc velký peníze. Ale nikdy neříkej nikdy!

Sezóna byla sice náročná, pro nás, nováčky, ale zároveň úžasná. Byl to skvělý tah. Poznali jsme krásy Řecka, skvělé lidi a hlavně získali zkušenosti. Z Řecka jsme také žádali o víza. A jednoho krásného dne nám přišel email: Vaše víza jsou schválena a 22. 10. 2018 si je můžete vyzvednout na chilské ambasádě v Praze. Hurá! To je osud! Tato víza jsou do 30 let včetně a Páťa slaví 1. prosince 31 let! Je to jasný, neměli jsme jet na Nový Zéland, ale do Chile. Jenže jsme měli jen jeden měsíc na všechny přípravy. Tak začal náš maraton

Cesta za snem - Chile

Doktoři, papírování, úřady, nákupy a plán cesty. Neměli jsme vůbec nic. Žádné vybavení, oblečení nebo očkování. Na očkování jsme se nakonec vykašlali, protože jsme stejně neměli čas, který je k tomu potřeba a nechat si píchnout koktejl do těla, o kterém nevíme, jak naše tělo zareaguje jsme nechtěli. A vybavení? S tím nám ohromně pomohla značka Hannah! Opět to byl jen nápad. Lidem ze značky Hannah se náš plán líbil a pozvali nás na pobočku. Celí nervózní jsme jeli z HK do Plzně a potkali skvělé lidi, kteří nás v naší cestě podpořili! A tak i my patříme do Hannah Grantu! Jsme za to neskutečně vděční a moc se těšíme na spolupráci.

Momentálně jsme na naší cestě za snem v Riu a brzy v Santiagu začneme naší cestu. V plánu máme koupit dodávku a přestavět ji na bydlení a projet celé Chile, až do Patagonie. Zároveň se chceme naučit španělsky a příležitostně zde pracovat. Milujeme víno a rádi se o něm naučíme co nejvíce. Je zde spousta vinic, kde snad i my přidáme ruku k dílu. Doufáme, že náš příběh bude inspirovat i další cestovatele a otevře tak cestu do neskutečné krásy země, Chile.

Můžete nás i Vy sledovat na www.dnesletim.eu .

Hanka a Patrik