HANNAH. V POHYBU OD ROKU 91. - Po ferratách do Monte Carla

Po ferratách do Monte Carla
DSC_0166.JPG FILE0409.JPG FILE0459.JPG FILE0518.JPG
FILE0531.JPG FILE0573.JPG FILE0628.JPG FILE0650.JPG FILE0652.JPG FILE0734.JPG FILE0786.JPG FILE0840.JPG FILE0931.JPG FILE0958.JPG FILE0343.JPG FILE0305.JPG FILE0008.JPG DSC_0202.JPG DSC_0290.JPG DSC_0324.JPG DSC_0346.JPG DSC_0426.JPG DSC_0458.JPG DSC00249.JPG DSC00371.JPG DSC00383.JPG DSC00410.JPG DSC00436.JPG DSC00727.JPG DSC00742.JPG FILE0999.JPG

Po ferratách do Monte Carla

Je neděle odpoledne a někteří z nás v žaludku stále pociťují včerejší svatbu, ale nedá se nic dělat, máme spoustu práce. Batohy z tábora na Lipně házíme do pračky, čisté krosny s novým oblečením a lezeckým vybavením do kufru. Poté se vydáváme společně na nákup jídla pro celou expedici, v akci jsou zrovna vepřové konzervy. O čtrnáctidenním jídelníčku je tedy velmi rychle rozhodnuto. Konzervy doplňují těstoviny a ovesná kaše. Velkým kamarádem se stává také krabice mysli tyčinek. Jo… a taky kečup (na kečupu se vyplatí nešetřit, zachrání snad všechno :D) Další zastávkou je bankomat - naivně vybíráme každý něco okolo 150eur a 3000Kč posíláme na řidičův účet (prý za to bude platit benzín).  Auto je nachystané a my jdeme domů. Protože hned v pondělí chceme jít první ferratu, budíček nařizujeme na "příjemné" 4hodiny ráno. Naše pochroumaná skupinka ospalců sedá do vozidla a výprava může začít. Honza se ujímá postu řidiče, Hanča je mu po celou cestu oporou na místě spolujezdce a Martin s Rosičem to celý krejou odzadu.  Honza startuje, Hanča usíná… je to tady – vyrážíme.

Kolem oběda dorazíme k první ferratě naší expedice, je jí rakouský Drachenwald. Sotva vystoupíme z auta, tak Rosa zjišťuje, že nemá rukavice. Vydáváme se tedy do města nějaké sehnat. Asi po hodině hledání nacházíme pochybně vypadající sport, ve kterém naštěstí rukavice měli, ze 150eur se stává eur 130 a jde se konečně lézt. Nástup na ferratu nebyl nijak složitý, samotná ferrata nám šla krásně od ruky a zanedlouho jsme zdolali náš první vrchol. Pocit krásný, výhled ještě krásnější. Udělali jsme pár fotek, snědli sváču a dali se na sestup, když jsme dorazili k autu, rozhodli jsme se posunout co nejblíže Itálii. Dostali jsme se až do Sarche, kde jsme rozbalili stany a dali si večeři v podobě vepřové konzervy s těstovinami.

V úterý ráno nás probouzí neskutečné vedro (je 8 ráno a teploměr se škrábe na 25°C, nebe je azurové). Dáváme snídani, kafíčko a poté vyrážíme na další ferratu. Pro veliké horko se jí stává Rio Sallagoni (jedná se o velikou skalní puklinu ve které je pořád stín). U této ferraty neočekávejte žádné výšky, za to na vás po celou cestu dohlíží potůček, vodopády a krásná příroda připomínající prostředí filmu Cesta do středu země. Po přelezení ferraty jsme se jeli osvěžit do jezera Lago di Garda, které nás velmi příjemně překvapilo. Průzračná voda, krásné vlny, žádná sůl, prostě nádhera. Nocovat jsme jeli na příjemné nocoviště nad Arcem, kde cesta k nocovišti prověřila Honzovo řidičské zkušenosti. (Uličky tak úzké, že bylo třeba klopit zrcátka, stoupání prudké jako… no něco prudkého. Vše dobře dopadlo, my si dali naší oblíbenou vepřovou konzervu s těstovinami a šli spát.

Je středa a my vstáváme brzo ráno, abychom se dostali pod ferratu dříve než začne horko. V plánu je totiž ferrata Dell´Amicizia, což je velká skalní stěna plná žebříků, z nichž největší má 75m, praží na ní po celý den sluníčko. Před ferratou očekávejte cca 2-3hodinový výstup, který dá v letním počasí celkem zabrat. Samotná ferrata je potom velmi vzdušná a není vhodná pro ty, kteří se bojí výšek (Honza by mohl vyprávět). Konečný výhled, ale stojí za to. Když jsme se dokochali a udělali pár fotek, dali jsme se do námi neoblíbeného sestupu zpět k autu. Pro dnešní noc jsme se ubytovali v kempu, odečítáme přijatelných 15euro na osobu/noc, rozbalíme stany a vyrážíme do města. Rozhodli jsme se pro navštívení místní pizzerie. Pizza byla dobrá, cena cca 8e, pivo za 4e. Po večeři se Honza s Hančou vracejí do kempu, Martin s Rosou zůstávají ve městě a ochutnávají místní pivo, v pizzerii zavírají a tak se přesunou do baru u Noční kočky. No a co se dělo dál, to už si necháme pro sebe. Odečítáme dalších cca 25euro.

Čtvrtek byl pro všechny kromě řidiče odpočinkovým dnem. Přesouvali jsme se k pobřeží kousek od Janova. K obědu jsme měli vepřovou konzervu s těstovinami, pro změnu chutě přidáváme kečup. Po celém dni v autě jsme konečně u moře a užíváme si dokonale průzračnou vodu. Dnešní noc trávíme v nedalekém kempu.

V pátek se dostáváme k pomyslnému vrcholu naší cesty, do vysněného Monte Carla. Povídání o něm by bylo na neskutečně dlouho a tak se to pokusím zkrátit. Město plné luxusu, drahých aut, lodí, jachet, bazénů, eskalátorů v ulicích, výtahů, peněz, památek, jídla a v neposlední řadě taky Casin. Oblíkáme košile, plníme si peněženky vším, co máme (asi 50 euro :D) a vyrážíme. Žádné zdržování… naše kroky vedou rovnou ke Casinu, jen co vkročíme na první schod, přichází místní security a posílá nás pryč (vůbec to nechápeme - košile jsme měli, peněženky plný... :D), děláme rychlou selfie a odcházíme si prohlížet jiné části města (palác, přístav, centrum), zkrátka jsme město prošli křížem krážem a celé to zakončili dobrým jídlem. Opouštíme město a vyrážíme na vyhlídku přímo nad ním, kde jsme měli výhled z jedné strany na Monte Carlo, z té druhé na Nice. Zde trávíme celou noc, místní výhled můžeme jen doporučit, je nepopsatelný, dech beroucí.

Sobota byla tak trošku putovní a my se přesouvali z vyhlídky do Chamonix, cesta trvala skoro celý den. Sotva jsme dorazili, postavili stany v místním kempu (překvapivě nebyl vůbec drahý) tak začal obrovský slejvák, ve kterém jsme poprvé otestovali naše stany, ze kterých se po celou dobu deště stávala doslova vodní postel. Vydrželi. K večeru déšť ustal, my nelenili. Uvařili jsme si oblíbenou konzervu s těstovinami a vyrazili na prohlídku města. Mělo své krásné kouzlo, atmosféru. Určitě se sem chceme někdy vrátit.

Ráno jsme si trošku přispali, stany jsme měli ve stínu a horský vzduch nám viditelně prospíval. Samotné nás překvapilo, že než jsme vylezli ze spacáků, nasnídali se, pobalili věci a vyrazili na cestu tak byl čas na oběd. Na vrchol Le Signal jsme vylezli pěkně po svých (lanovka nepřipadala v úvahu :D) Z místní přírody a příjemného horského vzduchu jsme byli úplně uchvácení a vůbec se nám nechtělo pryč, nakonec nám dolu dopomohla celkem vydatná bouřka. Díky které jsme sestup zvládli o hodinu a půl rychleji než psali na ukazateli. Noc jsme strávili v lese, k večeři byla konzerva s kečupem a sýrem, který jsme si přikoupili.

Je pondělí a my se přesouváme do Švýcarského Zermattu, do kterého se dá dostat jen a pouze vlakem, protože tam nesmějí jezdit auta. Zermatt je díky zakázanému vjezdu aut velmi výjimečné město, je tu krásný klid, čerstvý vzduch, nádherná příroda. V plánu zde máme ferratu přímo nad městem, nese název Schweifine. Přesto, že nebyla nijak náročná, dala nám docela zabrat, přece jen předchozí cestování a lezení se na našich výkonech začíná projevovat. Zvládli jsme jí a vrcholový výhled na Matterhorn a Zermatt nás naplnil novou energií. Sestupujeme dolů. Dnešní noc trávíme naposledy v kempu. (Švýcarské kempy jsou neskutečně drahé, vychází cca 30 franků na osobu/noc. Volíme spaní v lese)

Úterý se stává odpočinkovým dnem, sušíme věci, které nám promokli v předchozích dnech a sbíráme síly na zítřejší Swarzhorn. Pro dnešní noc jsme našli krásný plácek na kraji lesa, kde bylo vyskládané dřevo, za které se dalo zajet i autem (byli jsme krásně schovaní). K večeři byla naše klasika.

Ve středu vyrážíme na již zmiňovaný Swarzhorn s vrcholem ve výšce 2928m. Připravujeme svačinu, feraťáky, foťáky, kamery a jdeme na to. Nahoru vede sice lanovka, ale nám se cenově nezamlouvá a tak jdeme zase po svých. Po úmorných 3 hodinách se dostáváme k nejvyššímu bodu lanovky a pokračujeme další cca hodinu k nástupu na ferratu. Už zde je krásný výhled a okolo poskakují svišti. Ferrata nám jde krásně od ruky, počasí je prozatím příjemné. Dáváme si podivnou svačinu v podobě tuňáka, tvarohu, kafe, chleba, mysli tyčinky a red-bullu a vyrážíme dál. Tahle kombinace vyvolala bouři nejen v našem žaludku, ale i všude okolo. Zhruba 30m pod vrcholem nás přepadá silné krupobití, déšť, mlha, vítr a hromy. Zastavujeme se a rozmýšlíme další kroky, hodně nás to táhne nahoru, obzvlášť když už jsme tak blízko. Nicméně jsme se rozhodli nouzově sestoupit a nechat vrchol pro tentokrát nepokořený.

Dnes se chystáme znovu za kulturou. V plánu je město Bern. Město nás uchvátilo nádhernými památkami a nejrůznějšími obchůdky snad se vším. Na oběd jsme si došli do místního McDonaldu, kde jsme se dobře najedli a taky naplánovali ferratu na další den. Cestou k autu jsme si ještě poslechli koncert místních pouličních muzikantů. Z města odjíždíme kolem 4 hodiny a máme v plánu se přesunout k poslední ferratě, která se nachází na hranicích Švýcarska a Rakouska. Cestou se ještě stavíme u místního jezera, kde se vykoupeme, povečeříme a začínáme hledat místo na spaní. Po dlouhé době hledání najdeme malé parkoviště, které se nám stane pro tuto noc nocovištěm. (pro nocování ve Švýcarských horách nedoporučujeme letní cyklospacáky, není to pak úplně ono :D)

Dnes, v pátek je v plánu poslední ferrata nacházející se na hranicích Švýcarska s Rakouskem. Vstáváme tedy co nejdřív, to jde a vyrážíme. Na parkovišti pod ferratou potkáváme další dvě skupinky lezců. Nádherné výhledy jsou všude kolem nás a vodopád, který padá hned vedle, krásně dokresluje úžasnou atmosféru tohoto místa. Nahoře si dáme svačinu, nafotíme pár posledních fotek a vyrážíme zpět k domovu. Dnes se poprvé mění řidič a kus cesty řídí Martin. Přespáváme kousek od Mnichova.

Po rozlámané noci s přerušovaným spánkem v autě pokračujeme v cestě domů. Do Strakonic dorážíme okolo 13. hodiny, Honza nás rozváží domů a naše dobrodružství prozatím končí. Plány máme veliké, Hannahu a všem, kteří nás sledovali, děkujeme. Uvidíme se u dalších zážitků.

 

Hannah Grant - Po ferratách do Monte Carla

 

Hannah Grant 2016

16.01.2017

videosestřih...
>>> více

Z Kamerunu do Čadu...

04.01.2017

HANNAH GRANT...
>>> více

Vertical Freaks

03.01.2017

HANNAH GRANT...
>>> více

ZIMNÍ SLEVY

02.01.2017

odstartovaly...
>>> více

No Limits Himalaya 2016

02.01.2017

Hannah Grant...
>>> více

Plecháček Hannah 25let...

19.12.2016

k nákupu ZDARMA...
>>> více