HANNAH. V POHYBU OD ROKU 91. - Z Čáslavi na Aljašku

Z Čáslavi na Aljašku
Z Caslavi na Aljasku_043.jpg Z Caslavi na Aljasku_058.jpg Z Caslavi na Aljasku_059.jpg Z Caslavi na Aljasku_060.jpg
Z Caslavi na Aljasku_061.jpg Z Caslavi na Aljasku_062.jpg Z Caslavi na Aljasku_063.jpg Z Caslavi na Aljasku_064.jpg Z Caslavi na Aljasku_065.jpg Z Caslavi na Aljasku_066.jpg Z Caslavi na Aljasku_067.jpg Z Caslavi na Aljasku_068.jpg Z Caslavi na Aljasku_057.jpg Z Caslavi na Aljasku_056.jpg Z Caslavi na Aljasku_055.jpg Z Caslavi na Aljasku_044.jpg Z Caslavi na Aljasku_045.jpg Z Caslavi na Aljasku_046.jpg Z Caslavi na Aljasku_047.jpg Z Caslavi na Aljasku_048.jpg Z Caslavi na Aljasku_049.jpg Z Caslavi na Aljasku_050.jpg Z Caslavi na Aljasku_051.jpg Z Caslavi na Aljasku_052.jpg Z Caslavi na Aljasku_053.jpg Z Caslavi na Aljasku_054.jpg Z Caslavi na Aljasku_069.jpg

Z Čáslavi na Aljašku

Ahoj všem příznivcům Hannah!

 

Tři týdny uběhly jako voda a Aljaška je za námi. Report ze samotné Aljašky je dost obsáhlý a tak jsem se ho rozhodl rozdělit na dvě části. Dnes tedy ta první část.

 

Už od dob zlaté horečky známý, náročný Chilkoot trail jsme úspěšně zvládli za necelé tři dny, ačkoliv počasí nám fakt nepřálo. Na druhou stranu jsme si deště užili tolik, že následující tři týdny nás potkalo už jen "pár" kapek. Skály, kameny, bahno, sníh, písek, potoky, řeky, to vše jsme překonali. Na konci treku u jezera Bennett Lake jsme smekli pomyslný klobouk před všemi, kteří tuto trasu překonali, ať úspěšně či neúspěšně, při cestě za zlatem před více než sto lety. My měli k dispozici super výbavu (bunda Courage je fakt bombová, mám co dělat, abych jí sundal alespoň před spaním), na zádech nesli jen nejzákladnější potřeby na tři dny, v kempech si poslechli rady přímo od rangerů a stejně nám to dalo dost zabrat. Zlatokopové museli na kanadskou stranu průsmyku dostat tunu vybavení a jídla, takže strávili přenášením veškerých zásob i měsíc. Zpátky do města jsme se dostali vyhlídkovým vlakem po železnici The White Pass & Yukon Route, vybudované v průběhu zlaté horečky. Jet vlakem nebo se otočit a jít zpět stejnou trasou, jiná možnost z Chilkootu není. Vlaky na této železnici během dvaceti mil nastoupají a při cestě zpět "naklesají" 873 výškových metrů. Vyráží z nádraží v Skagway, které je hned vedle přístavu, tedy na úrovni hladiny moře. Po absolvování této túry jsme mohli oslavně zvolat "vzhůru na Klondike," stejně jako děda Homolka ve filmové klasice Homolka a Tobolka.

 

A my na ten Klondike jeli. Rozhodli jsme se totiž vrátit do Yukonu a pokračovat přímo do centra zlaté horečky, kterým bylo město Dawson City. Samozřejmě jsme se hned vydali za zlatem ke Králičímu potoku, ve kterém se kdysi objevila první zlatá zrnka. Rýžoval jsem, ale bohužel bez úspěchu. Přesunuli jsme se tedy stejně bohatí dál, k obrovskému rypadlu Dredge No. 4, které drancovalo místní krajinu za účelem hledání a dobývání zlata od roku 1912. Pak přišla na řadu prohlídka samotného města. Prohlídky měst vždy rád začínám ve "visitor centrech", protože personál je zde v Kanadě a USA přímo natěšený vám poradit. Když paní zjistila, že cestujeme z České republiky, okamžitě začala hledat pod pultem tištěné materiály o cestovateli, dobrodruhovi, zlatokopovi a také náčelníkovi Eskymáků Janu Eskymo Welzlovi. Eskymo Welzl, rodák ze Zábřehu, je pochován na místním hřbitově. Eskymo byl velmi úzce spjat s čáslavským rodákem, a my jsme z Čáslavi (!), spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem. Ten psal nejen o Lišce Bystroušce, ale na základě rozhovorů začal sepisovat Eskymova dobrodružství. S kopiemi dokumentů a vyznačenou trasou na mapě jsme tedy vydali nad město hledat jeho hrob. Vyšlápli jsme si tím pro pořádný rozhled a kochali se díky tomu pohledem na soutok řek Yukon a Klondike. Zpáteční cestou okolo historického parníku SS Keno a muzea Jacka Londona jsme opět dorazili  do "visitor centra", ve kterém na nás už čekal Patrik. Čech, který v Dawsonu žije a pracuje už několik let. Doporučil nám bary vhodné pro večerní degustaci piva, ale hlavně návštěvu kankánové show v nejstarším kasinu Severní Ameriky. Všechno jsme stihli a stálo to za to.

 

S lehkou kocovinou se následující den probouzíme a z Dawsonu vyrážíme velmi drsnou silnicí s názvem Top of the World Highway, která nám ovšem dopřála úžasný výhled. První zastávkou byla malá osada Chicken, ve které bylo opravdu všechno chicken, prostě kuře na každém rohu. Naše cestovatelská bible "The Milepost" radila vyzkoušet Susanin koláč oslavovaný jako nejlepší na Aljašce. Měli jsme štěstí, Susan, samotná majitelka, zrovna upekla jeden svůj výtvor z místních borůvek, takže jsme dlouho nepřemýšleli a ochutnali.  Po napojení se  na Alaska Highway jsme po pár kilometrech jízdy zvládli výborný bizoní burger v městečku Delta Junction, kde taky oficiálně končí samotná Alaska Highway. Před Fairbanks jsme v rychlosti ještě navštívili dost kýčovitý Santa Claus House v městě North Pole.

 

Pak přišlo těžké rozhodování, jak a kam dál. Po dlouhém přemýšlení jsme se rozhodli pro trip k překonání Severního polárního kruhu. Silnice Dalton Highway spojuje Fairbanks a Severní ledový oceán a je označovaná jako jedna z deseti nejvíce nebezpečných silnic světa. Celá silnice vede podél potrubního systému Trans-Alaska Pipeline System, které je nejdelší na celém světě. Silnice není asfaltovaná, je plná děr, výmolů a uhánějících, rychlých dlouhých cisteren, které mají přednost. Věděli jsme, že kamínek, který odletí od kola cisterny, si umí pěkně pohrát s čelním sklem. Přečetli jsme si a také slyšeli doporučení na pořízení dvou náhradních kol, ale neměli jsme moc peněz! Přesto jsme vyrazili a viděli krásnou aljašskou tundru a překonali 66. rovnoběžku. Vše jsme zvládli a tak můžeme říci, že jsme strávili noc za polárním kruhem. Překonání polárního kruhu bylo jedním z cílů našeho cestovatelského projektu a já se nebojím ho už teď nazvat expedicí. Máme fakt radost. Po skvělém aljašském lososu a tresce po návratu do Fairbanks a relaxu v horkých bazénech Chena Hot Springs jsme pokračovali už na jih do národního parku Denali (býv. Mt. McKinley). Cestou jsme se ještě na chvíli (a pro fotku samozřejmě) zastavili u repliky známého autobusu č. 142, který byl použit při natáčení filmu Into the wild.

 

Když jsme dorazili do NP Denali, chvíli nám trvalo, než jsme pochopili systém autobusové dopravy v národním parku, rezervaci kempů a permitů do backcountry, tedy čisté divočiny. Dvě noci jsme strávili v kempu ve vstupní oblasti do parku a jednu noc v backcountry. Bylo nutné ale pro to splnit několik podmínek. Pokud chceš do backcountry, musíš stanovat minimálně půl míle od silnice, ale hlavně ze silnice a z dalších veřejných nesmíš být vidět. A když máš oranžový stan, tak to může být taky dost problém. Jídlo musíš mít v tzv. bear boxu min. 100 metrů od stanu, čistit zuby a vykonávat lidské potřeby musíš dalších 100 metrů od stanu i od jídla, takže tvoříš takový pěkný trojúhelník uprostřed divočiny. Noc jsme přečkali, medvěd asi nepřišel. Budík v krutých 4:40 mi dal zabrat, ale výhled na celou horu Denali, nejvysšší horu Severní Ameriky za to teda stál. Hora je často pod mraky a je opravdu štěstí vidět ji celou. Byl to zase jeden z našich „malých“ cílů, mohli jsme ho tedy vesele "odfajfkovat". V parku jsme podnikli několik túr a nachodili opravdu pěknou porci kilometrů. Michal se rozhodl pro vyhlídkový let okolo hory Denali s přistáním na ledovci z nedalekého (250 kilometrů, to je na Aljašku prd vzdálenost) města Talkeetna. Já zůstal raději oběma nohama na zemi a prověřil místní gastronomii. Paráda, oba jsme byli spokojeni, mohli jsme pokračovat do Anchorage, největšího aljašského města. Dokoupili jsme ale jen zásoby, město samotné nás příliš nelákalo. Příjemně nás překvapila předpověď počasí a tak jsme po přespání vypálili na poloostrov Kenai Peninsula. O poloostrově Kenai, Kenai Fjords National Park a národním parku Wrangler a St. Elias NP se dozvíte zase v dalším reportu!

 

Jen připomínám, že naše cestování po Aljašce, Kanadě a dalších amerických státech můžete sledovat na facebookové stránce pod odkazem: https://www.facebook.com/zcaslavidosveta/ a fotky sdílíme i na instagramu, pod odkazem: http://instagram.com/z_caslavi_na_aljasku

 

Cestování zdar!



Ze Seattlu zdraví Tom & Michal

Adéla Bruns

23.02.2017

testovala lyžařský set...
>>> více

Winter Carrots

09.02.2017

Hannah Grant...
>>> více

Zrakově postižení...

06.02.2017

oblékáme repre...
>>> více

Letem světem

30.01.2017

cestovatelský festival v Plzni...
>>> více

Hannah Grant 2016

16.01.2017

videosestřih...
>>> více

Z Kamerunu do Čadu...

04.01.2017

HANNAH GRANT...
>>> více