close

Hlavní menu

             

Hannah Grant podporuje

Na skok na Island

Michal z Discover now odjel v nedělí 6. 5. 2018 do Kanady. Před tím si ale zaskočil s parťačkou na ,,aklimatizační“ výlet na Island. Nenechte si ujít střípky zajímavých postřehů a doporučení.

Island je jako list černého papíru. Nepopsatelný. Tedy pokud nepíšete sněhem, kterého je na Islandu opravdu dostatek. Je dobré se teple, chytře, a hlavně funkčně obléci. Díky Hannahu tohle bylo v suchu a přesně v jejich duchu – venku jako doma.

Jestli jsme v DiscoverNow na něco odborníci, tak jsou to logické chyby a rozpory. Takže přestože je Island nepopsatelný, tak už byl popsán nesčetněkrát. Přesto si myslíme, že existují faktické i interpretační mezery, které se pokusíme vyplnit naším článkem. V tomto díle vám představíme několik informací o Islandu, o kterých si myslíme, že je důležité je vědět. A s jejich znalostí pak v druhém díle vyrazíme na ta nejlepší islandská místa.

Fouká. Sem tam. 

Na Islandu fouká. Říkali nám to, ale nevěřili jsme tomu. Pokud při fotbale brankáři vykopávají od brány, tak raději kopou směrem do auta, aby se jim míč nevrátil za pár vteřin zpět. Ačkoliv to zní jako historka z života Járy Cimrmana, tak se jedná o vzpomínky jiného, podobně velkého Čecha. Na islandský vítr totiž takto dodnes vzpomíná fotbalová legenda Petr Čech. Samozřejmě jsme tento příběh dříve neznali, a proto jsme přišli o všech sedm fotbalových balonů (ano, tak prostorné jsou expediční batohy Hannah), které jsme měli s sebou. První den opravdu na Islandu foukalo tak, že nám vítr shazoval brýle z očí. Člověk toho tedy moc neviděl. O nějakém stavění stanu nemohla být už vůbec řeč, byli jsme rádi, že sami stojíme. Naštěstí tahle epizoda neměla dlouhého trvání a ráno už jsme si mohli v klidu, a hlavně ostře prohlédnout okolní velkolepost.


(pozn.: na fotce je znázorněna ideální poloha, kterou se vyrovnávají poryvy větru)


 Jsou tu všichni a nikdo

Pokud máte pocit, že na Islandu je teď každý, tak teprve na místě zjistíte, že to nebyl pocit. Zároveň tu samozřejmě skoro nikdo není. Tato věta je na první pohled v nepatrném rozporu s větou předchozí a zaslouží si tedy vysvětlení. Ti všichni výše zmínění jsou totiž na hlavní silnici případně do pěti set metrů od hlavních přírodních taháků. Z toho samozřejmě elementární logikou vyplývá, že nikdo není mimo hlavní silnici a hlavní taháky. Když se k tomu přidá velikost ostrova, který je rozlohou větší než bývalé Československo, dále se vezme v potaz počet elfů a stálých obyvatel, kterých je méně než v Brně, tak je vše jasné. Na 99 % ostrova budete úplně sami. 

Stačí vzít jakoukoli cestu či pěšinu a během pár minut si budete připadat jako objevitelé nové planety ve vesmíru, ve kterém jste jen vy.  A i když chcete vidět všechny známé vodopády, ledovce, pláže a obchody Bonus, tak není problém stihnout obojí. Opuštěných cest, které ve vás probudí geny dobrodruha uvidíte všude kolem sebe, je jen na Vás, kterou vyberete a jak dlouho a daleko budete putovat... a co se vám tam asi stane. Když jsme u toho, nestane se Vám nic špatného, pokud se budete chovat k okolní přírodě s respektem. V opačném případě vám elfové mohou dát co proto.

Pamatuješ tenkrát na Islandu? Ne.

Přestože Vám místa z Islandu utkví v paměti na celý život, tak jejich jména ani omylem. Tedy omylem možná ano. Všechno se totiž jmenuje dost podobně, dlouze, nepochopitelně, a navíc v cizím jazyce. Místopisné názvy jsou opravdovým oříškem, který kdyby se nasekal, tak je z něj trail mix na celou cestu Ivoše a Monči kolem půlsvěta. Zapamatovat si některý z islandských je těžší, než třikrát za sebou říci "nezapomenutelný"

Vše je však nakonec mnohem snazší než se zdá. Většina vodopádů má na konci svého názvu foss, názvy ledovců končí na jökull. Zálivy se poznají podle vík, jezera jsou vatn. Kirkja je kostel, laug pak termální jezírko. Tak a vy máte právě úspěšně za sebou první lekci islandštiny.

Reykjavík

Teď, když víte, co znamená Vík, se můžeme podívat do Reykjavíku -  kouřového zálivu.  Kouř se do názvu města dostal díky horkým pramenům, které tak jako v jiných částech Islandu vyvěrají na povrch a jsou doprovázené oblaky vodní páry. To vše s úžasnou siluetou hory Esja v pozadí. Reykjavík je v podstatě typické severské město. Úžasně jednoduchá, ale svébytná architektura, uličky plné dřevěných hřejivě barevných, ale i chladnějších kamenných domků. Jednoduchost, funkčnost, čistota (a to nejen vzduchu). Nicméně člověk odkojený českým vizuálním smogem si musí říkat, jak se zde lidé vyznají, když na každém domě, zídce a okně není osmnáct billboardů a reklam? Dá se zde vůbec žít!?

Koně

Na Islandu je spousta koní. Tolik koní, že by se ani nevešli na zeď největších fanynek koní. Je to absolutní idylka. Pod svými nohami mají nekonečné louky a nad svými hustými hřívami monumentální hory.  Plemeno islandského koně vzniklo díky norským přistěhovalcům, kteří na ostrov přivezli norské poníky. Postupem času se na ostrov začali převážet i koně ze Skotska a Irska, ze zdlouhavého křížení se nakonec zformovalo nové plemeno. Na Islandu je od roku 930 zakázaný chov jiných plemen, aby se zachovala čistota islandského koně. Takže na možnost, že na Island přijedete na koni opravdu zapomeňte.

Moc to netůruj

Organizovaných výletů můžete na Islandu zakoupit tolik, že byste tam na nich mohli strávit zbytek života. Glacier Tours, Aurora Tours, Geysir Tours.... Jestli někde na světě má tato forma poznávání smysl a přínos, tak tady rozhodně ne. Jak už jsme říkali, Island je ideální k tomu být úplně sám. To nejdůležitější si zvládnete naplánovat sami levou zadní. A i když nic plánovat nebudete, tak vždycky na něco zajímavého narazíte. Tak jako my. Tak se těšte na další díl.

Michal / DiscoverNow