close

Hlavní menu

             

Hannah Grant podporuje

Radek a Dája na cestách

Fotíme, natáčíme, blogujeme, CESTUJEME! Spolu, sami dva, už celý 4 roky. Jak a kdy jsme začali? Radek a Dája sepsali, jak se sbalili a jednoduše vyrazili na cestu.

Protože ani jeden z nás není vyloženě studijní typ, nenapadlo nás po střední škole nic lepšího, než začít psát svůj vlastní, nenalinkovaný životní příběh a vyrazit sbírat zkušenosti do Světa.

 Na rok jsme odjeli do Walesu jako Au-Pair couple. Nebylo to nikam extra daleko, ale stačilo to k tomu, abychom do toho spadli po hlavě. Další rok jsme se do Anglie vrátili, konkrétně na západ Londýna, kde jsme šetřili peníze na cestu na druhou stranu zeměkoule.

V tu chvíli nebylo jasné, jestli chceme víc do Kanady, nebo na Nový Zéland. 


Pokud víte, jak žádosti o takzvaná ´Working Holiday´ víza (umožňují v daných zemích jak cestovat tak i pracovat) probíhají, dáte nám jistě za pravdu, že jsou to sakra nervy. Ještě o to víc, pokud cestujete v páru. Nikdy nevíte na sto procent, jestli výběrem projdete. Oba. Proto se nám strašně ulevilo, když nám v mailu přistálo potvrzení víz na Nový Zéland.

Bylo vyhráno! Teď už zbývalo jen vybrat zastávku po cestě, najít letenky, sbalit se a frčet.


Odlétali jsme začátkem října 2016. Ještě než jsme dorazili ke kiwíkům, stihli jsme během deseti dnů objet kolem dokola Taiwan snad všemi druhy dopravních prostředků, ochutnat spoustu místních specialit na nočních pouličních marketech a pokochat se dechberoucí  přírodou v národních parcích v období dešťů.

Čtrnácti měsíční pobyt na Novém Zélandu nám otevřel oči. Žili jsme úplně jiný styl života. Všechny naše osobní věci se vešly do jednoho batohu, bydleli jsme v autě a každé ráno se probouzeli na jiném místě. Také jsme poznali spoustu lidí z různých koutů Světa a jejich životní příběhy. Každý z nich v nás něco zanechal. 


Jako třeba příběh dvou Argentinců, kteří po svatbě doma nechali všeho, zaměstnání, kariéry, prodali byt i auto a ve svých třiceti letech vyrazili za dobrodružstvým a novým životem.

 Zalíbily se nám sezónní práce na farmách a sadech. Pár měsíců si pořádně zamakat, ohejbat denodenně od rána do večera záda při sběru jahod, nebo při sázení stromečků a další zas jen cestovat, lebedit si na plážích, užívat si sluníčka, lézt po horách.

Přišli jsme na to, že to v životě může fungovat i jinak, než chodit od pondělí do pátku do práce a mít v roce vyhrazený čas na jednu zimní a jednu letní dovolenou. Že se dá spojit práce s cestováním. 

Ze zélandské zimy jsme se na 14 dní odletěli ohřát na tropické Fiji. To je přesně ta destinace, která vám vyskočí v internetovém vyhledávači, když zadáte „dovolená snů.“  Byla to přesně ta pravá exotika s palmami, prosluněnými zlatavými plážemi, koktejly v kokosech, potápěním mezi těmi nejbarevnějšími korálovými útesy, houpacími sítěmi a bambusovými chatrčemi.

Zpátky na Zélandu nás čekaly ještě tři pracovní měsíce před odletem domů. Co Vám budeme povídat, utekly jako voda. Samozřejmě jsme to nevzali domů přímým letem. Projeli jsme cestou kus Austrálie, nechali se ohromit (nejen) večerním Singapurem a na skútru projeli tři Indonéský ostrůvky…… ale o tom všem si můžete (nebo brzy budete moct) přečíst u nás na blogu.

Krásné na tom celém je, že jsme si z druhé strany Země přivezli jeden malej velkej sen. Přestavět si svý vlastní auto na cestování po Evropě. Byla to pořád jenom jedna nevinná myšlenka, která se nás ale za žádnou cenu nechtěla ani na vteřinku pustit. 


Pak se nám jednoho dne naskytla možnost jet za prací na sever, tam, kde nám bude v noci nad hlavou tančit polární záře, zatímco se budeme hřát v jednom z mnoha termálních pramenů. 

A v tu chvíli se ten náš sen stává skutečností. Kupujeme dodávku, věnujeme jí každou volnou chvíli a měníme jí v náš vysněný pojízdný domeček. Za necelý měsíc a půl jsme připraveni vyrazit! Z Plzně na sever Dánska, trajektem přes Faerské ostrovy až na Island!


Budeme o tom psát, všechno fotit a sdílet také u nás na BLOGUINSTAGRAMUYOU TUBE.  

Radek a Dája