Jeden trek, dvě odměny

Šestikilometrové pozvolné stoupání širokým údolím mezi horskými loukami náhle mění sklon a zakusuje se do prudké stěny, v jehož sedle se nachází horské pleso ve výšce 2514 m.n.m. Už od rána slunce vysloveně praží a je jasné, že horko bude největším nepřítelem cesty. Termoregulaci zajistí vhodně zvolené oblečení a samozřejmě dostatek tekutin. To je naprostý základ, jak si užít samotnou cestu.

Cílové ledovcové jezero je za odměnu. Nejen, že si u něj odpočineme fyzicky, ale i duševně. Vizuálně se snad nedá nazvat jinak než kýčem. Tyrkysová voda, ve které se odrážejí vrcholky okolních hor, z nichž některé si stále drží sněhovou pokrývku. Tady na horko rozhodně zapomenete.

Stezka však vede dál a byla by škoda toho nevyužít. Stačí vyšlápnout pouhých něco přes sto výškových metrů a dostanete se na ostrý hřeben Col des Grangettes. Těchto výživných sto metrů stojí za to. 

Překvapení číslo dvě. Pokud bylo jezero až kýčovité, zdejší výhledy to vše násobí dvakrát. Sto metrů výškových také znamená, že i když je parné léto, v této výšce je nutné využít i druhou vrstvu ve formě funkční mikiny, chránící před studeným větrem.

Cestou dolu se počasí, jak je v horách zvykem, mění mávnutím kouzelné hůlky. Mraky, vítr a začínají dopadat první kapky deště. Opět se potvrdilo pravidlo, nepodcenit správnou výbavu a mít s sebou v batohu rezervní oblečení, i když je celý den azuro.

A jeden letní tip. Vedle trailu na hřeben se můžete vydat k přírodnímu vodopádu, který napájí samotné jezero. Pokud vás neschladí ledovcová sprcha, pak už nic jiného.

Pro tvoji inspiraci můžeš nahlédnout na seznam zvolené Hannah oblečení.