close

Hlavní menu

             

Hannah Grant pomáhá plnit sny

GR 10 - Pyreneje zdolány!

Říká si Gabi a stejně jako hodně lidí má ráda výzvy. Úspěchů už dosáhla jako profesionální zpěvačka skupiny ABBA World Revival i na vysokoškolském poli k cestě pro diplom. Pak si ale připravila výzvu úplně jinou. Pěknou pořádnou hikerskou. Přečtěte si jak Gabi zdolávala přechod Pyrenejí po trase G10. Mimochodem, úplně sama...

7 týdnů k úspěchu

Thru-hike GR 10 byl pro mě nezapomenutelným zážitkem. Pro jistotu jsem od cesty nic konkrétního neočekávala a vlastně si přála jen jediné - aby se mi povedlo ji dokončit. Především jsem se však držela hesla: cesta je cíl a také známé poučky „hike your hike“. 

Jelikož nemám přední křížový vaz v koleni, tak jsem se dopředu trochu obávala komplikací. Kdyby to kvůli zranění nebo počasí jen o pár kilometrů nevyšlo, asi by mě to mrzelo. Ale nestalo se. Díky souhře všech faktorů se to povedlo a já jsem po sedmi týdnech přešla Pyreneje.

Nástup na GR 10

GR10 začíná v městečku Hendaye a vede baskitskou krajinou, která nenabízí vysoké hory, ale kopcovité scenérie se spoustou zvířat

Při přípravě na cestu jsem se na tuto část těšila asi nejmíň, ale hodně mě překvapila svojí autentičností. 

V každé vesničce najdete typické domy s barevnými okenicemi, rurální krajina je plná zeleně a výhledy s volně se pohybujícími se zvířaty jsou přímo magické. 

Rozhodně ovšem nedoporučuji stanovat v blízkosti pasoucích se krav, protože se kvůli jejich zvonům doslova celou noc nevyspíte.

Hory a jezera s nezapomenutelnou atmosférou

V další části Hautes-Pyrénées se už nachází Národní park s vysokými horami a nádhernými jezery. Hory a jezera jsou zdejším turistickým lákadlem, takže je občas na některých místech více rušno. 

K mému milému překvapení jsem se ale ani v této oblasti nesetkávala s mnoha turisty a užívala si podmanivou přírodu a nezapomenutelná probuzení u těch nejkrásnějších jezer

Stanovat se dá téměř všude

Celé Pyreneje jsou skvělé také díky tomu, že je možné stanovat téměř všude bez omezení, což není v jiných západních zemích úplně časté. V neposlední řadě tu při troše štěstí můžete zahlédnout jisté druhy motýlů, které nejsou nikde jinde na světě než v Pyrenejích.

Pokud se rozhodnete jít GR10 standardně od západu k východu, je to dobré z hlediska postupné adaptace na každodenní porci kilometrů a převýšení. Na začátku procházíte často vesničkami, kde můžete dokoupit zásoby, přespat skoro vždy v kempu a potkáváte relativně dost lidí. 

Jak jsem se dozvěděla na cestě, tak pro Francouze je typické ujít GR10 postupně na etapy, řekněme každý rok ujít během dvou týdnů jednu ze čtyř částí, kde první jsou právě Pays basques a druhou Hautes-Pyrénées. Z mého pohledu je to samozřejmě sympatické, ale jedná se o úplně jiný zážitek, než to přejít vcelku jako thru-hike.

Ariège se mi zapsala do vzpomínek nejvíce

Třetí etapou je oblast zvaná Ariège. Tahle část se mi líbila možná nejvíc. Je o ní známé, že zde můžete pocítit určitou osamělost, protože potkáte opravdu málo lidí. Hory jsou trochu jiné a nižší, možnosti koupě jídla a ubytování hodně omezené. 

Během těchto dní jsem zažila asi nejsilnější momenty jako např. náhodné nalezení azylu u jedné úžasné paní ve vesnici Mérens-les-Vals, protože bylo všechno zavřené, anebo uvíznutí a následné přežití bouřky ve 2500 metrech s francouzkou, kterou jsem znala přibližně dvě hodiny.

Během celé trasy GR10 se často pohybujete na samotné hranici Francie a Španělska a oblast Ariège nabízí ještě navíc krásné výhledy do Andorry. Takže už třetí navštívený stát během jedné trasy, a to ani nepočítám Katalánsko.

Poslední část láká výstupem na posvátnou horu

V poslední části se nacházíte v regionu Pyrénées-Orientales, kde se neúprosně blížíte ke Středozemnímu moři. Krajina, vegetace i vzduch se výrazně mění a člověk získává nějak přirozeně novou sílu, aby cestu dokončil. 

V této části byl pro mě velkým zážitkem výstup na vrchol Pic du Canigou, což je posvátná hora katalánců nebo také návštěva vesnice Le Perthus, která je napůl francouzská a napůl španělská. 

Doslova v rámci jednoho supermarketu můžete vidět „drahé“ francouzské ceny a „levné“ španělské, což také potvrzuje, že přechod Pyrenejí skrz GR10 je trochu dražší než přes španělskou GR11.


Na závěr

Závěrečné kilometry do cílové destinace Banyuls-sur-mer pro mě byly silným zážitkem, který mi jen potvrdil, že GR10 je jednou z evropských dálkových tras, která za to opravdu stojí. Perfektní výbava a podpora od společnosti Hannah přispěla k mému celoživotního zážitku lvím podílem a jsem za tuto možnost velmi vděčná. 

A kam dál?

Stejně jako jsem se nemohla dočkat, až vyrazím na prvním kilometry GR10, tak se nemůžu dočkat až vyrazím na první kilometry dalšího dobrodružství. Kam? To se ještě uvidí. Ale asi tam někde opět budou hory a jezera...

Text a foto: Gabi Horníčková