close

Hlavní menu

             

Hannah Grant podporuje

Vanlife - Kanada

Na podzim jsme se vrátili z našeho dalšího ročního dobrodružství. Z Kanady. Tu jsme díky vízům Working Holiday mohli poznat jak z cestovatelské, tak i z pracovní stránky.

Tato víza umožňují každoročně vycestovat až dvanácti stům Čechů do 35 let. Boj o víza byl a je každoročně obrovský. Oproti vízům na Nový Zéland, která fungují na principu - kdo dřív přijde, ten dřív bere - Kanada má tzv. Pool, ze kterého kandidáty náhodně vybírají.

Dostaneme vízum oba?

Obrovské riziko cestování v páru je to, že víza dostane jen jeden. My v době žádosti pobývali na Islandu. Žádost jsme podali v lednu, v březnu přišla pozvánka Ráďovi, což už byla tak trochu poloviční výhra. Stačilo dodat několik požadovaných informací, výpisů z rejstříku trestů z různých zemí, ve kterých jsme pobývali více než 6 měsíců. A mimo jiné, bylo třeba dodat i biometrické údaje, tedy otisky prstů a sken obličeje, které je možné získat pouze ve vybraných evropských městech.

Na Islandu to samozřejmě nešlo, tak jsme si udělali kvůli pětiminutovému odběru otisků krásný víkendový výlet do Londýna. Tím pádem byl vyřešen Ráďa. Za pár dní od odeslání všech dokumentů dorazila víza. Následovalo pár týdnů nervů a čekání, než na konci května přišla pozvánka i mě. Tentokrát jsme si udělali víkendový výlet z Islandu do Vídně a na skok zpátky do Plzně, kdy jsme překvapili rodiče, kteří vůbec netušili, že se domů chystáme. Následující den jsme odletěli zpět na Island, kde nás čekalo ještě pár měsíců pracovních povinností, ale i cestování. Necelé dva měsíce jsme pak strávili doma s rodinami a v listopadu odletěli do naší vysněné Kanady.

Začínají "okoukávací" dny

Tak jako na začátku každého našeho dlouhodobého dobrodružství v nové zemi následovalo po příletu pár okoukávacích dnů plných objevování okolí a zařizování nezbytností ke každodennímu životu. První týden jsme strávili v Calgary, kde jsme obstarali bankovní účty, obepisovali všemožné potencionální zaměstnavatele, hledali ubytování. Věděli jsme, že ve městě v žádném případě zůstávat nechceme. Co nás drželo první týden v Calgary, byl zápas NHL, na který dostal Ráďa vstupenky ještě před odletem. Jeden velký zážitek jsme si tedy odbyli v prvních dnech a hned potom se přesunuli do městečka Canmore ležícího těsně před branami národního parku Banff v kanadských skalnatých horách. Asi hodinu jízdy na západ od Calgary.

Proč zrovna Canmore?

Ze všemožných facebookových skupin, blogů a rozhovorů víme, že je Canmore mezi Čechy velice oblíbené. A není se čemu divit. Toto městečko je branou do národního parku, je plné ubytovacích zařízení, restaurací, sportovních center… Tedy cíl turistického ruchu nabízející velkou spoustu pracovních pozic. Dalším důvodem jsou hory. Jsou všude okolo. Pokaždé, když jsme se podívali z okna, cestou do práce, na nákup nebo na procházku, všude nás doprovázel pohled na dominantu města – The Three Sisters. Na rozdíl od dalších menších měst, která pokračují dále národním parkem Banff nebo Lake Louise, nabízí Canmore více kulturního i sportovního vyžití.

Hurá na sníh!

Do Canmore jsme se přistěhovali v půlce listopadu, kdy nebyl ještě skoro žádný sníh, ani mráz. Práce bylo v tu dobu dostatek, takže jsme hned během prvního týdne nastoupili na úklid do hotelu. I ubytování se nám naskytlo rychle. Nebylo sice zrovna ideální, ale to je zas na jiné povídání. Jen co otevřeli první ski areály jsme pořídili lyže i snowboard a hned, co se nám podařilo koupit pořádné auto, jsme vyráželi na svahy. Střídavě jsme navštěvovali střediska Sunshine a Lake Louise, kde se náhodou pár dní před naší první návštěvou jel i světový pohár v alpském lyžování, který ovládla Ester Ledecká.

Perfektní podmínky pro bruslení i hokej

S mrazy, kdy teploty klesaly až k –30 stupňům Celsia, zamrzalo vše, co šlo, včetně našich vlasů, řas a vousů při cestách do práce. Zamrzala i všechna jezera, rybníky a hřiště, kde se to v létě hemží hráči basketbalu, nohejbalu, volejbalu a tenisu. Všechny tyto plochy se přes zimu proměnily v ráj pro bruslaře a hokejisty. V Canmore jsou taková hřiště hned čtyři, a to i s večerním osvětlením, kdy se můžete prohánět po ledě dlouho do večera a úplně zadarmo. Led denně dostával skvělou péči od rolby, co mezi nimi každé ráno pendlovala a připravila tak perfektní podmínky.

Koronavir dorazil i sem

Potkávat rolbu denně na silnici byla také podívaná, která se vám může naskytnou pouze na severu. O zimní vyžití tam opravdu není nouze. My si zimu naplno užívali až do konce února, kdy i tam dorazila koronavirová krize. Ze dne na den tak zavřeli skiareály, byl omezen průjezd národním parkem, zavřela se parkoviště pod traily, hotely i restaurace zely prázdnotou a spoustu lidí tak přišlo o práci. Canmore plné turistů se najednou proměnilo v město duchů.

Léto plné turistiky

S létem se zas všechno vrátilo v rámci možností do normálu, jen bez zahraničních turistů. Řada míst tak byla jen pro nás. I když stále platila řada omezení, léto jsme si náramně užili. Každou volnou chvíli jsme vyráželi kempovat a chodit po horách. Vystoupali jsme nespočet horských vrcholků, navštívili několik jezer, z jejichž tyrkysové barvy se jen tajil dech, potkali medvědy, losy, vlky i lišky, trávili noci u ohně a přespávali ve střešním stanu. V dalším článku Vás proto s sebou vezmeme na naše nejoblíbenější treky a místa.

Podívejte se na naše fotky a články:

A teď, když jsme konečně zas na nějakou delší dobu doma, sedneme zas do naší obytné dodávky a prozkoumáme skrz na skrz konečně i tu naší českou zemičku a své tipy na výlety budeme sdílet zde na Hannah blogu, na našem webu  nebo instagramu.

Těšíme se tedy zase příště!

Radek a Dája