Hana a Patrik: Anglií v lockdownu

Když jsme přijížděli do Anglie po roce cestování Jižní Amerikou, měli jsme úplně jinou vizi, než jak se vše událo. Ale to asi my všichni měli jiné plány s rokem 2020.

Chtěli jsme si jen jet přivydělat během zimní sezóny, na jaře do Dolomit, a pak na letní sezónu, opět vyrazit za teplem jako delegáti do Řecka. Nadále jsme žádné plány neměli, jelikož máme rádi svobodu rozhodování, a tak většinou necháváme průchod zážitkům tak, jak nám je osud nastolí.

Bohužel během února se vše začalo měnit, a zprávy, které jsme slýchávali z TV začaly být více děsivější a reálnější. A tak netrvalo dlouho a během pár týdnů se tu vše zavřelo, stejně jako v jiných zemích světa. Nebudu lhát, bylo lehce podivné, že Anglie byla až úplně poslední, takže zatímco si všichni už u nás v Čechách pomáhali a šili roušky, tady se teprve lidé učili pomalu si roušky nasazovat.

Jelikož jsem pracovala jako servírka v restauraci, zůstala jsem bez práce doma. Patrik, jako truhlář prakticky žádný lockdown nepocítil. Pracoval prakticky každý den, protože všichni začali masivně předělávat své domovy.

Měli jsme štěstí, že se tu vše zavíralo postupně a pomalu, protože byla otevřená horolezecká centra, kde jsme si neuvěřitelně oblíbili bouldering. Chodili jsme prakticky skoro denně. Bohužel ale brzy začala čísla nakažených narůstat, a tak, i když Anglie stále “promořovala”, zatímco ostatní země už byly dávno zavřené a soutředěné na tvrdá pravidla. Veškeré obchody, kadeřnictví a sportovní centra, která byla stále otevřená se musely zavřít, a nám tak začal tvrdý lockdown.

Začátky byly krušné. Neměla jsem náplň dne a můj žaludek záhadným způsobem vyžadoval více a více jídla. Kila šla nahoru, čas běžel, ani nevím jak. A tak jsme si řekli, že toho už máme dost a musíme si najít novou chuť plánování našich zítřků.

Skoro celé léto bylo slunečno a teplo, což je na Anglii velmi nezvyklé. A tak díky tomu, že jsme měli zahrádku, grilovali jsme prakticky každý den. Na nějaké to cestování po Anglii jsme si museli počkat, než nám dovolí alespoň vyrazit do Walesu nebo dál, než bylo naše město. Cestovat bylo zde zakázané, památky a národní parky byly zavřené. Občas bylo i možné vidět kontroly na silnicích, zda máte důkaz o tom, kam právě jedete a proč. Nechtěli jsme zbytečně riskovat, ale touha byla veliká! Chvílemi nás svrběli i prsty na nohou, jak jsme mermomocí chtěli nazout pohorky a vypadnout.

Konec léta nakonec vyšel skvěle, většina míst se zase otevřela (alespoň na chvíli) a my mohli vyrazit alespoň na dovolenou do Řecka kde jsme projeli několik ostrovů a pak během podzimu a zimy Wales a Jih Anglie. Vánoce jsme trávili prakticky na moři a přes tvrdý lockdown na konci zimy jsme se prokousali do jarních dnů na pobřeží Jihu Anglie. Většina míst které jsme volili byli prázné a turismem nedotčené, takže i tady platí všechno zlé k něčemu dobré. Covid nám ukázal že půda pod našima nohama není tak pevná jak jsme si mysleli a koupili jsi svůj domov, kam se budeme vracet z cest a kde vždy bude dostatek práce a výdělku který nám splní na naše cesty.

Čekání se vyplatilo a my ti teď můžeme alespoň ukázat, co vše jsme tu navštívili!